Česká obec sokolská byla ustavena roku 1889 a o dva roky později ji následovala Moravsko-slezská obec sokolská. V roce 1904 se pak obě organizace sloučily v jednotnou Českoslovanskou obec sokolskou (ČOS).-Ta fungovala i po vypuknutí první světové války, brzy se ale stala vídeňské vládě nepohodlnou a v roce 1915 byl Sokol poprvé - a nikoli naposledy - zakázán. Sokolové, kteří se podíleli na fungování legií i vzniku Československa, patřili k oporám první republiky a jako takoví vadili také nacistům, kteří organizaci v říjnu 1941 dva týdny po příchodu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zakázali.

Po válce byl Sokol znovu obnoven a zažil největší vzepětí, když po celém Československu sdružoval více než milion lidí. Fungovat ale mohl pouhých sedm let.

Velkolepý slet v červnu 1948 se stal nejen velkou ukázkou tělocvičné jednoty, ale nadlouho také poslední veřejnou manifestací proti únorovému převzetí vlády v Československu. Komunistická moc nejprve v roce 1949 pod hlavičkou Sokola sjednotila a ovládla veškerou tělovýchovu v zemi. Reorganizace tělesné výchovy v roce 1952 pak znamenala již třetí zrušení sokolské organizace a z dlouhého, 38 let trvajícího přerušení se Sokol už vzpamatoval jen s obtížemi. Slety byly v té době nahrazeny státem organizovanými masovými spartakiádami, z nichž první se konala v roce 1955 a poslední, sedmá, v roce 1985.

Během uvolnění koncem 60. let se sice objevily pokusy o obnovení Sokola, po srpnu 1968 ale z plánů sešlo. Sokolská obec se obnovila až po listopadu 1989, přitáhnout statisíce, natož pak miliony zájemců o cvičení se jí ale i kvůli skoro čtyřem dekádám nečinnosti již nepodařilo. Organizace, z jejíchž řad vzešlo mnoho reprezentantů - včetně prvního zlatého olympijského medailisty Bedřicha Šupčíka -, má dnes 160 tisíc členů. Téměř polovina z nich je mladší 18 let. Až po roce 2000 přitom začalo vedení Sokola - vedle tradičního cvičení - klást větší důraz také na podporu sportu.