Něco málo z historie (1909 – 1990)
Dřevohostice jsou městys nacházející se ve východní části Přerovska. Obec leží přibližně třináct kilometrů na jihovýchod od okresního města Přerova při cestě spojující Přerov s Bystřicí pod Hostýnem, na soutoku Moštěnky a Bystřičky.
Sokol měl v Dřevohosticích velmi silnou tradici. K založení zdejší jednoty došlo již v roce 1909.
Dne 16.5.1909 byla konána ustavující valná schůze, v níž byly provedeny volby, po nichž se prvními činovníky stali Petr Vašíček-starosta, Josef Zlámal-místostarosta, Pankrác Zamrazil-vedoucí, Vilém Grunzweig-jednatel, Vladimír Kaďerta-pokladník.
První cvičební hodina se uskutečnila 10.501909 na zahradě u Šilingrů.
Při hledání vhodných prostor ke cvičení bylo získáno povolení Jubilejní jednoty lidumilů v Brně a propůjčena prostora v 2.patře zámku, kde se začalo cvičit od 1.10.1909.Později se pokračovalo ve cvičení na nádvoří v předzámčí. Kde byla přistavena hrazda a kůň.
Bylo snahou zapojit do cvičení i školní mládež. V červnu 1911 začali cvičit žáci ochranovny a později žáci obecné školy. Současně byl zvolen za prozatímní tělocvičnu sklep v předzámčí. Členstvo představovalo celkem 43 osob.
První valná schůze jednoty 14.1.1912 zvolila starostou Josefa Jaroše. Zdrojem příjmů se stalo divadlo, jehož nacvičování se věnoval nově založený čtyřčlenný divadelní odbor.
V důsledku odchodu většiny mužů do 1. světové války činnost jednoty stagnovala.
Po konci druhé světové války se místní sokolové poprvé oficiálně sešli 20. května 1945. Pravidelná cvičení se pak v jednotě údajně rozjela již o čtyři dny později. Nové vedení, které bylo nominováno členskou schůzí ze 4. června, bylo zvoleno na první poválečné valné hromadě, konané 10. června 1945. Starostou spolku byl zvolen Hynek Zavřel, místostarostou Eduard Hrazdira, vzdělavatelem Leopold Einšpigel, náčelníkem Josef Caletka a náčelnicí M. Maturová. Nové vedení ihned začalo s přípravou sjednocení zdejší tělovýchovy. Z iniciativy Sokola byl v obci hned 12. června založen místní tělovýchovný výbor, kde ČOS zastupoval starosta Zavřel a další tři členové spolku.
Počet členů místního spolku od roku 1945 vytrvale stoupal a tak předsednictvo přikročilo k organizování vzdělavatelské školy pro nové členy, která byla údajně hojně navštěvována. Své přípravy na všesokolský slet místní prezentovali 30. června 1946 na župním sletě v Přerově. V jednotě pak fungovalo i divadelní odbor, který navazoval na předválečnou tradici.
Zásadní změna se v dřevohostické jednotě odehrála již na počátku roku 1948. Na schůzi 12. ledna část „mladého členstva“ vystoupila proti navržené kandidátní listině pro nadcházející valnou hromadu. Přes doporučení z ústředí, které radilo, aby před chystaným sletem nedocházelo k výraznějším obměnám v spolkovém vedení, byla zdejší kandidátka výrazně pozměněna. Na valné schůzi 18. ledna tak starostu Hynka Zavřela nově vystřídal učitel Cyril Horák, místostarostou byl zvolen Karel Langr, jednatelem Eduard Hrazdira, novým vzdělavatelem se stal Evžen Šíbl a náčelníkem František Zlámal. Na odstoupení starosty ČOS Hřebíka zareagoval místní vzdělavatel Šíbl, který 3. března složil svou funkci. Další ztrátou pro spolkový výbor byla smrt místostarostky Marie Hraničkové.
Okrskový slet, jehož se v obci 23. května účastnilo na 1300 sokolů, byl hodnocen jako velmi zdařilý.
Vrchol celého poválečného úsilí však pro zdejší jednotu nepochybně představoval celostátní slet v Praze.
Mimořádná valná hromada byla svolána na 3. listopadu. Zde došlo ke kompletní obměně spolkového vedení, z něhož odešli všichni jeho předchozí členi.
V roce 1953 došlo ke zrušení sokolské organizace. Členové, kteří chtěli dále sportovat, vstupovali do závodní Tělovýchovné jednoty Slavoj Dřevohostice při dřevohostickém cukrovaru. K označení TJ Sokol Dřevohostice se jednota vrátila v roce 1957. Vedle odboru základní a rekreační tělovýchovy (ZRTV( v jednotě působil aktivně divadelní odbor, oddíl házené, vzpěračský oddíl a také hokejové družstvo. Šedesátá léta 20. století v dřevohostickém sportu stojí ale ve znamení házené. Dřevohostické družstvo si získalo během 50. let velké renomé a hrálo i 1. ligu.
Sedmé desetiletí v životě jednoty se neslo ve znamení oprav a přístavby sokolovny, která v roce 1971 oslavila 50 let. Slavnostní zahájení provozu se konalo v nově adaptované budově 29.prosince 1973.
V 80. letech 20. století představovaly pomyslné vrcholy sportovního snažení dvě spartakiády v letech 1980 a 1985. Činnost jednoty byla v roce 1983 rozdělena do třech oddílů a dvou odborů: oddíl házené, stolního tenisu a tenisu, odbor ZRTV a divadelní odbor. V roce 1989 bylo evidováno v základním odboru jednoty 138 členů.
